Bude svět místem pouze pro bohaté?
Přičemž každý nesmysl se na první pohled tváří, že by snad těm nejméně úspěšným mohl nějakým způsobem pomoci.
Přiznejme si, že ani ti méně úspěšní a nemajetní, kteří mají jen trochu rozumu, jim na špek nikdy neskočili. Naopak se čas od času mohli levicoví politici těšit přízni části majetných s delším vedení a jistou dávkou dobrosrdečnosti.
Buď se mince otočila, nebo jsem teprve nedávno prozřel, ale začal jsem si všímat, že současná levice kope za bohaté. Ne za chudé, ani za střední třídu. Mám prostě pocit, že levičáci začali připravovat svět výhradně pro ty nejbohatší.
Pod záminkou veřejného blaha a ekologie nastoluje nová levice nový, regulovaný svět. Začalo to motorismem. Nemáš na nové auto? Zaplať ekologickou daň. Máš na nové auto? Pořiď si slabší, protože silná auta jsou jen pro bohaté. A to na tom v Česku nejsme až tak špatně. Zatím na nás dopadají jen nesmyslné emisní limity EU, které zdražují nové vozy minimálně. Zatím.
Na západ od našich hranic jsou státy, kde při pořízení vozidla (kromě již odvedených přímých daní a daně z přidané hodnoty) platíte další daň, která je přímo úměrná výkonu motoru. Je jen otázkou času, kdy tento výdobytek tzv. vyspělé Evropy dorazí k nám.
Pokud máte peníze, je vám to jedno. Stejně jako rozšiřování pěších zón a zákazů vjezdu. Skuteční papaláš dorazí kam potřebuje bez ohledu na zákazy a i o trochu movitější jedinec si může vzít taxi, jež má ve většině měst výjimku.
Pamatuji si, jak se svého času primátor Hudeček nechal vysadit ze svého služebního superba ve spodní části Václaváku, která v té době byla pro osobní vozidla uzavřena, aby obhajoval - hádejte co. Uzavření spodní části Václavského náměstí pro osobní dopravu.
A dále. Města se nás snaží nacpat do MHD. Auta jsou neskladná, neekologická a do města se nehodí, slýcháme. Vyhrožují nám mýtem a zákazy. Větší část z ceny pohonných hmot pro jistotu ihned zabaví stát, aby dokázal, jak je hromadná doprava ekonomická a aby své absurdní tvrzení politici potvrdili, z vybraných peněz ji zadotují.
Výsledek je nasnadě. Plebs se nebude elitě plést na silnici do cesty. Díkybohu, ani tato taktika jim nevychází, takže ve světě jdou ještě dál. Do města můžete vjet jen pokud vaše registrační značka končí lichým, nebo sudým číslem. Pokud bych měl v garáži několik vozidel, asi mi to bude jedno a vyberu si to s espézetkou, která vyhovuje. Když vám ale před barákem stojí dvacetiletý naftový renault, můžete jen věřit, že bude zrovna den lichých čísel. Nebo sudých. Nebo doufat, že vás s vaším vozem do města pustí.
Auta jsou vůbec kouzelná věc. Dávají lidem svobodu a prakticky neomezenou mobilitu. V případě apokalypsy či živelné pohromy dává auto zaparkované v garáži dává slušnou šanci na úprk. Alespoň do doby, než uzavřou silnice. A pomineme-li extrémní situace, je i tak osobní vozidlo pro jednotný světový řád skutečnou hrozbou. Lidé, kteří mohou jet kdykoli a kamkoli, jsou pro elity očividně velkým strašákem. Vzhledem k neustálým pokusům o regulaci individuální dopravy, jsem o tom přesvědčen. A protimotoristická propaganda, která den ode dne graduje a z osobních aut dělá veřejného nepřítele, mě v mém názoru jen utvrzuje.
Sedím-li ve svém voze se zbraní po ruce, cítím se mnohem bezpečněji, než s v tramvaji s pepřákem v kapse. Koneckonců, ani zbraně pro osobní obranu neminuly pozornosti politiků. V některých zemích tzv. vyspělého Západu je nošení (nejen střelné) zbraně trestným činem. A i u nás se šrouby utahují. Ozbrojený občan, který může kamkoli se mu zlíbí, je věc, která již brzy bude vymýcena, jako tržní ekonomika v Sovětském svazu.
Kdysi jsem žil na hranicích Španělska a Francie. Ze všeho nejvíc mě dopalovala státem regulované otevírací doba obchodů. Jistě, máte-li kolem sebe personál, je vám jedno, kdy sluha zajel nakoupit, ale pokud jste běžný člověk a máte v neděli hlad, máte smůlu. Nebo musíte do restaurace.
Tehdy jsem si uvědomil, že bohatým je jedno, jaké jsou zákony. Pokud máte peníze na michelinskou restauraci, nebo vlastního kuchaře, je vám zavřený Carrefour ukradený. Stejně jako pěší zóny a zdaněný výkon motoru. Když máte na ochranku, nepotřebujete ani zbraň. Česko je v tomto ohledu ještě velmi pozadu. Díkybohu. Když jsem se tehdy vrátil zpět do Čech, uvědomil jsem si, že relativně snadný život je zde dostupný i pro chudého člověka, který si chce v neděli nakoupit. Jsou tomu čtyři roky a bohužel musím konstatovat, že ačkoli jsme na tom ještě dobře, situace se zhoršuje. V neprospěch obyčejných lidí.
Jindřich Husička
Musíme začít znovu žít a to hned!
Nemůžeme odkládat vlastní život na neurčito. Ten čas nám nikdo nevrátí. Žádnými penězi nám nikdo nemůže vykompenzovat týdny nebo měsíce nekvalitního života. Musíme znovu začít žít
Jindřich Husička
Naše zdraví patří nám, ne státu
Jsem strašpytel. Viru se bojím. Opravdu se ho bojím a dělám všechno proto, abych jím nenakazil sebe nebo svou rodinu. A díky tomu mi došlo, jak nesmyslné snahy všech vlád světa jsou.
Jindřich Husička
Hlavu vzhůru
Občas zaslechnu přirovnání současného stavu s válkou. Ne, ne, ne! Tohle se s válkou vůbec nedá srovnat, proboha
Jindřich Husička
Svět musí zůstat stejný. Pozor na změny!
Mám strach. V první řadě o zdraví, méně pak o ekonomiku, ale o to více o naše svobody. Žijeme v době bezprecedentních zákazů a omezení. Teď dávají smysl a přijímám je bez výhrad. Co když se ale tento stav politikům zalíbí?
Jindřich Husička
Vyloučit Klause? Geniální tah!
Nad sporem Klaus versus Fiala si lámu hlavu už docela dlouho. Je to střet odlišných světů. Pro českého voliče je těžko pochopitelné, že se jedná o rivaly z jedné a té samé strany.
Jindřich Husička
Facebook je jako hospoda
Miluju internetové diskuse. Zvláště ty na Facebooku. Mám pocit, že zatímco dpověď pod článkem na zpravodajském serveru si promyslíme a před odesláním zkontrolujeme, je Facebook obdobou hospodské rozpravy po pár pivech.
Jindřich Husička
Bílí muži neumějí skákat a chlapi stojí za prd
Chlapi jsou k ničemu. Ubezpečuje mě o tom několikrát denně můj syn, kterému je sotva pár dnů. A přesto už stačil pochopit, co feministkám a bojovníkům za rovnost pohlaví uniká desítky let.
Jindřich Husička
Očima taxikáře: Další policejní kontrola
Jak probíhá policejní kontrola vozidla taxislužby? A co když se do rozhovoru s policistou připlete opilá zákaznice?
Jindřich Husička
Deník nekuřáka IV - Vyléčen?
Dlouho jsem o nekouření nepsal, protože, abych pravdu řekl, nebylo o čem psát. Život bez cigarety se pro mě zkrátka stal samozřejmostí.
Jindřich Husička
Mám koncesi, tak protestuji
Marián se tím živil léta. Už jeho otec podplatil za bolševika pár lidí, aby se k řemeslu dostal. A když Marián dokončil učňák, volba byla jasná. Jenomže zlaté časy skončily. Do jejich revíru se dostala škodná. Navíc bez koncese.
Jindřich Husička
Když nemá dělník pušku, dělá si stát, co chce. Třeba v Katalánsku
Lidi by měli mít zbraně především proto, aby se mohli bránit a ubránit zvůli státu. S Katalánci nesouhlasím a rozhodně by mě těžko někdo mohl podezřívat z jejich podpory. Ale přesto - tohle si žádná vláda nesmí dovolit.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka III - Jsem mimoň
Je to neuvěřitelných dvacet pět dnů, co jsem se rozhodl přestat kouřit a patnáct dnů od chvíle, kdy jsem v ruce naposledy držel zapálenou cigaretu. A přátelé - já to zvládám!
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka II
Když člověk přestává kouřit (já to zkouším prvně) a zároveň o tom píše blog, setrvává obava, že příští díl už nenapíše. Zatím se držím. Tady jsou mé poznatky z dalších dnů bez tabáku.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka
Po třinácti letech jsem se rozhodl típnout poslední cigaretu. A tady je můj příběh začínajícího nekuřáka.
Jindřich Husička
Dohoda dvou lidí, noční můra úředníkova
Tak se nám zase pokouší zaplevelit Zákoník práce. V době, kdy nemáme právo rozhodovat, zda v našem bytě chceme, nebo nechceme psa, přichází stát s další dávkou pravidel.
Jindřich Husička
Běhejte si ve Stromovce, nebo budu jezdit po chodníku
Čas od času napadne nějakou zájmovou skupinu ukázat svou sílu a dočasně obsadit cizí území. Chci rovnoprávnost, jdu do toho taky.
Jindřich Husička
Umělec ničí bunkr, podnikatel bulshituje a máma není máma
Je s podivem, co vše se dnes dá považovat za umělecké dílo. Ondřej Bělica, student VUT, odřízl roh stoletého bunkru, aby demonstroval... Je jedno co. Prostě ho zničil a vydává to za umění. V jakém světě to žijeme?
Jindřich Husička
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť. Stíháním Marine Le Pen a vyšetřováním Janusze Korwin-Mikkeho odhazuje evropská západní společnost závoj svobody a demokracie.
Jindřich Husička
Proč bude Zeman opět prezidentem
Je to možná k pláči, možná trochu k smíchu, ale už teď se dá prakticky s jistou předpovědět, že Miloš Zeman bude příštím prezidentem České republiky. Ale proč?
Jindřich Husička
Prozakazujme se k vyspělé společnosti
Je tomu pár měsíců, co jsme se s kamarádem zamýšleli nad tím, jak je Česko ve srovnání s okolním světem stále velmi liberální a svobodnou zemí. Vyslovili jsme přání, aby tomu tak zůstalo i nadále.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1636x