EU: Hej, občane, tuhle reklamu na utrácení platíš taky!
Znám lidi, kteří zásadně nekupují výrobky, které vidí na televizní obrazovce, protože buď nechtějí sponzorovat další reklamy výrobce nebo si snadno dokáží spočítat, že v samotném výrobku drahou reklamu zaplatí.
Tomu se říká spotřebitelské chování a je součástí běžných tržních mechanismů. Proti tomu ale stojí reklama na něco, co jsme my (nebo naši sousedé; rozuměj občasné států EU) museli zaplatit, ať chceme, nebo ne.
Například televizní spoty propagující Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. V hlavním vysílacím čase nás za naše peníze EU (ruku v ruce se státem) informuje, za co utrácí naše peníze. Není to zvrhlost?
Je, zvlášť, když se podíváme na ceníky celoplošných televizních stanic, kde se cena za třicetisekundový spot pohybuje od nízkých desítek tisíc (mimo hlavní vysílací čas), až po statisíce v prime timu.
Vezmu-li v potaz objemové a další slevy, odhad, že EU dokáže touto formou utratit celoroční příjem jednoho občana během třiceti sekund, není přehnaný! A je jedno, zda jsou to peníze na daních vybrané od Němce, Poláka nebo Čecha.
Ve výroční zprávě Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se mimo jiné uvádí, že "v roce 2012 byly na základě uzavřené rámcové smlouvy na dodávku propagačních předmětů a tiskovin nakoupeny např. termohrnky, deštníky (obyčejné, golfové), konferenční desky, kovové nože na dopisy, plastové obaly na kartičku, lanyardy, textilní tašky, meteorologické stanice, plakátové stojany, propisky (reprezentativní a pracovní), USB flash disky a diáře."
Přijde vám to jako efektivně vynaložené peníze daňových poplatníků?
EU tvrdí, že nám více dává, než bere. Možná, ale za skutečné peníze nám posílá zbytečnosti, jako je reklama na sebe sama.
Uvědomme si, prosím, že EU nemá žádné vlastní peníze. EU nevytváří žádné bohatství. Neprodukuje potraviny, netěží nerostné suroviny ani neobdělává pole. Tyto skutečné hodnoty jsou výsledkem tvrdé práce občanů členských států. EU žije z našich peněz! Ještě jednou: Jsou to naše peníze. Peníze, které bychom sami dokázali utratit jinak. Za jídlo, za oblečení, za dovolené, za naše blízké. Místo toho je odevzdáváme Praze a Bruselu, aby se za ně nakupovaly drahé televizní spoty, meteorologické stanice a flash disky. Jak dlouho jim to budeme tolerovat, než se začne něco dít?
Evropská unie se často ohání tím, že do její pokladnice odevzdáme méně peněz, než kolik nám přiteče zpět. Pokud jsou to peníze utopené v reklamě na utrácení peněz daňových poplatníků, nebylo by na škodu zamyslet se nad setrváním v tomto utopistickém spolku.
Jindřich Husička
Musíme začít znovu žít a to hned!
Nemůžeme odkládat vlastní život na neurčito. Ten čas nám nikdo nevrátí. Žádnými penězi nám nikdo nemůže vykompenzovat týdny nebo měsíce nekvalitního života. Musíme znovu začít žít
Jindřich Husička
Naše zdraví patří nám, ne státu
Jsem strašpytel. Viru se bojím. Opravdu se ho bojím a dělám všechno proto, abych jím nenakazil sebe nebo svou rodinu. A díky tomu mi došlo, jak nesmyslné snahy všech vlád světa jsou.
Jindřich Husička
Hlavu vzhůru
Občas zaslechnu přirovnání současného stavu s válkou. Ne, ne, ne! Tohle se s válkou vůbec nedá srovnat, proboha
Jindřich Husička
Svět musí zůstat stejný. Pozor na změny!
Mám strach. V první řadě o zdraví, méně pak o ekonomiku, ale o to více o naše svobody. Žijeme v době bezprecedentních zákazů a omezení. Teď dávají smysl a přijímám je bez výhrad. Co když se ale tento stav politikům zalíbí?
Jindřich Husička
Vyloučit Klause? Geniální tah!
Nad sporem Klaus versus Fiala si lámu hlavu už docela dlouho. Je to střet odlišných světů. Pro českého voliče je těžko pochopitelné, že se jedná o rivaly z jedné a té samé strany.
Jindřich Husička
Facebook je jako hospoda
Miluju internetové diskuse. Zvláště ty na Facebooku. Mám pocit, že zatímco dpověď pod článkem na zpravodajském serveru si promyslíme a před odesláním zkontrolujeme, je Facebook obdobou hospodské rozpravy po pár pivech.
Jindřich Husička
Bílí muži neumějí skákat a chlapi stojí za prd
Chlapi jsou k ničemu. Ubezpečuje mě o tom několikrát denně můj syn, kterému je sotva pár dnů. A přesto už stačil pochopit, co feministkám a bojovníkům za rovnost pohlaví uniká desítky let.
Jindřich Husička
Očima taxikáře: Další policejní kontrola
Jak probíhá policejní kontrola vozidla taxislužby? A co když se do rozhovoru s policistou připlete opilá zákaznice?
Jindřich Husička
Deník nekuřáka IV - Vyléčen?
Dlouho jsem o nekouření nepsal, protože, abych pravdu řekl, nebylo o čem psát. Život bez cigarety se pro mě zkrátka stal samozřejmostí.
Jindřich Husička
Mám koncesi, tak protestuji
Marián se tím živil léta. Už jeho otec podplatil za bolševika pár lidí, aby se k řemeslu dostal. A když Marián dokončil učňák, volba byla jasná. Jenomže zlaté časy skončily. Do jejich revíru se dostala škodná. Navíc bez koncese.
Jindřich Husička
Když nemá dělník pušku, dělá si stát, co chce. Třeba v Katalánsku
Lidi by měli mít zbraně především proto, aby se mohli bránit a ubránit zvůli státu. S Katalánci nesouhlasím a rozhodně by mě těžko někdo mohl podezřívat z jejich podpory. Ale přesto - tohle si žádná vláda nesmí dovolit.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka III - Jsem mimoň
Je to neuvěřitelných dvacet pět dnů, co jsem se rozhodl přestat kouřit a patnáct dnů od chvíle, kdy jsem v ruce naposledy držel zapálenou cigaretu. A přátelé - já to zvládám!
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka II
Když člověk přestává kouřit (já to zkouším prvně) a zároveň o tom píše blog, setrvává obava, že příští díl už nenapíše. Zatím se držím. Tady jsou mé poznatky z dalších dnů bez tabáku.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka
Po třinácti letech jsem se rozhodl típnout poslední cigaretu. A tady je můj příběh začínajícího nekuřáka.
Jindřich Husička
Dohoda dvou lidí, noční můra úředníkova
Tak se nám zase pokouší zaplevelit Zákoník práce. V době, kdy nemáme právo rozhodovat, zda v našem bytě chceme, nebo nechceme psa, přichází stát s další dávkou pravidel.
Jindřich Husička
Běhejte si ve Stromovce, nebo budu jezdit po chodníku
Čas od času napadne nějakou zájmovou skupinu ukázat svou sílu a dočasně obsadit cizí území. Chci rovnoprávnost, jdu do toho taky.
Jindřich Husička
Umělec ničí bunkr, podnikatel bulshituje a máma není máma
Je s podivem, co vše se dnes dá považovat za umělecké dílo. Ondřej Bělica, student VUT, odřízl roh stoletého bunkru, aby demonstroval... Je jedno co. Prostě ho zničil a vydává to za umění. V jakém světě to žijeme?
Jindřich Husička
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť. Stíháním Marine Le Pen a vyšetřováním Janusze Korwin-Mikkeho odhazuje evropská západní společnost závoj svobody a demokracie.
Jindřich Husička
Proč bude Zeman opět prezidentem
Je to možná k pláči, možná trochu k smíchu, ale už teď se dá prakticky s jistou předpovědět, že Miloš Zeman bude příštím prezidentem České republiky. Ale proč?
Jindřich Husička
Prozakazujme se k vyspělé společnosti
Je tomu pár měsíců, co jsme se s kamarádem zamýšleli nad tím, jak je Česko ve srovnání s okolním světem stále velmi liberální a svobodnou zemí. Vyslovili jsme přání, aby tomu tak zůstalo i nadále.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1636x