Chytráci z Facebooku už jedou podpálit Hrad. A svrhnout vládu

Jsme silný národ. Navzdory všemu, co nás potkalo, se nám daří dobře a navzdory současné vládě máme jednu z nejlépe fungujících ekonomik v Evropě. Ne, nebojte, nepřidávám se k těm věčným stěžovatelům na vládu. Jen jsem vám chtěl, než na vás spustím, dodat trochu sebevědomí.

Internetem a hlavně všemi milovaným i nenáviděným facebookem se šíří řada petic, dehonestujících obrázků a silných slov vyzývajících k zapálení Hradu, defenestraci a dalším nesmyslným akcím, které nemají v tak kulturní zemi, jakou Česko jistě je, místo. Co mě ale děsí mnohem víc, je neinformovanost šiřitelů těchto apelů, které jsou mnohdy doplněny chybnými či lživými domněnkami a předpoklady, které jsou předkládány jako fakta.

Ani já nejsem fanouškem současné vlády a Petr Nečas je jeden z posledních, koho si ve Strakovce přeji. Přesto jsem nebyl ani jednou demonstrovat, nepřidávám se k facebookovému zvonění klávesnicí proti vládě a ani nepodepisuji petice. Proč? Protože jsem si položil otázku, kdo na Nečasovo místo. Podobný dotaz pokládám všem, kteří na síti sdílí různé nenávistné obrázky a texty. Zvláštní je, že ti největší křiklouni sami neví, co chtějí. Ale všude se říká, že vláda je špatná, tak to tak prostě je.

Já osobně mám z Nečasova nástupce možná větší strach než z Petra Nečase samotného. Jistě, Kalousek nám sáhl na peníze a to se mi nelíbí. Jako libertarián prosazuji tezi, že ideálním stavem jsou minimální daně a minimum služeb od státu (ale to teď, prosím, nechme stranou), tekže zvýšení daní, nota bene bez jakékoliv protihodnoty, je mi proti srsti. Na druhou stranu, kromě snah ministra Hegera, nám vláda nesahá na naše svobody. Nečas nám zatím sáhl "jen" na peníze. Nečasova parta nám neříká, jak máme žit, nereguluje.

A teď se pojďme podívat, co nás čeká po pádu vlády. Nedávné volby ukázaly, že většinu získá ČSSD, která se nebude bát vládnout s komunisty. Vzhledem k tomu, že se současná vláda navzdory své pravicové nálepce chová dosti levicově (co se fiskální politiky týče, tak určitě), obávám se, že i čistě levicová vláda by se ke zvýšení daní přiklonila. Byť třeba ne tak okatou formou, jako je zvýšení DPH. Z čeho mám ale skutečný strach, jsou zásahy do našich svobod, nových regulací a nařízení. Tolik ke všem těm, kteří mají neustálou potřebu něco vyřvávat (vylepovat na svůj profil), aniž se zamysleli, co přijde pak. Pro mě osobně není v této zemi jediná volitelná strana. Takže proč se hnát k předčasným volbám.

Stejně tak mě zvedá ze židle i názor neinformované většiny na současnou prezidentskou amnestii. Desítky lidí v mém okolí mají neustálou potřebu se k amnestii vyjadřovat a kritizovat prezidenta. Opět, při konfrontaci s nimi, zjišťuji, že si nikdo nedal tu práci, aby si plné znění amnestie přečetl, stejně jako rozhovor s panem prezidentem v MFD. Místo toho přebírají vyjádření Kláry Samkové, kterou bych se vzhledem k její neznalosti Ústavy nenechal zastupovat ani před přestupkovou komisí, komentáře různých Komárků, Mládků a dalších.

Já osobně s šíří amnestie nesouhlasím. Na druhou stranu respektuji tuto pravomoc prezidentského úřadu a nad kauzami, které selektivně vybírají media, aby si zvedla sledovanost, se musím pousmát. Z přesvědčení, že prezident amnestoval několik tisíc lidí, aby osvobodil pár údajných přátel (kterých?), čiší paranoia.

Abych to uzavřel. Přes to všechno je Václav Klaus mým prezidentem, který skoro vždy zastával a prosazoval stejné názory jako já, tudíž si ho nepřestávám vážit. V současné devítce kandidátů není nikdo jemu rovný. Přesto jsem si vybral a mým kandidátem je Miloš Zeman. Na závěr bych všem těm velkohubým internetovým stěžovatelům, svrhavačům vlády a podobným připomněl, jak dobře se máme. Hlavu vzhůru, přátelé. Před třemi měsíci jsem se vratil po roce do Česka, našel si práci, nějaký přivýdělek a vidím v této zemi perspektivu. Já osobně už bych do zahraničí nešel. Kromě velice nízké nezaměstnanosti (v EU takřka nevídané) a silné ekonomice (i to je ve Svazu evropských socialistických států něco mimořádného) máme ještě dost svobod. Tak si jich važme a buďme rádi, že jsme Češi.

Hezký den přeje hrdý Čech Jindřich Husička!