Nasadil jsem si roušku a šel do místního supermarketu. Udělal jsem větší nákup, abych do obchodu pár dnů nemusel. Kromě potravin a pracího prášku jsem synovi koupil jeho oblíbenou, trochu dražší, švýcarskou čokoládu.
V tom jsem si to uvědomil. Sakra, jak tohle může někdo srovnávat s válkou? V obchodě jsou plné regály, k dostání je dovozové zboží, restaurace rozváží o sto šest i tam, kde lidé znali kurýra s pizzou jen z televize. Většina lidí chodí do práce, funguje hromadná doprava, v omezené míře se můžeme pohybovat po republice. Funguje elektřina, teče voda a dá se spolehnout na veškerou infrastrukturu.
Jistě, situace není veselá. Umírají lidé, cestovní ruch je zasažen a spousta lidí teď nemůže chodit do práce. Ale rozhodně to není válka a ani na míle ji to nepřipomíná. Alespoň ne u nás - v Česku.
Za pár týdnů bude pravděpodobně po všem. Vyjdeme ven, dáme si pivo a snad pojedeme alespoň na tuzemskou dovolenou. Hlavu vzhůru, to dáme!