Mám koncesi, tak protestuji
Každý měl za to, že to může dělat. Každý věděl, že to zvládne lépe než jiný, ale dostat se k fochu dalo práci. Něco peněz, něco znalostí, něco známých a trochu štěstí. Pokud jste se ale mezi nejvyšší kastu dostali, mohli jste se dát do psaní. Nikdo jiný než hrstka lidí nesměla psát recenze na hotely a penziony.
Po splnění zkoušek, získání průkazky a vyřízení koncese jste mohli objíždět hotely a hodnotit. Kšeft byl jistý. Kdo si chtěl vaše hodnocení přečíst, musel zaplatit. Stát sice stanovil maximální cenu, ale občas, když potřeboval recenzi cizinec neznalý místních poměrů, sáhl do kapsy hlouběji. Co mohl dělat? Informace o službách hotelu mohl dostat jen několika lidí ve městě a ti drželi spolu.
Pak se ale stalo něco nevídaného. Lidi si začali doporučovat hotely mezi sebou. Sdružení recenzentů tuto skutečnost přecházelo se skřípěním zubů. Ale jen do chvíle, než se objevil internet. Najednou byla doporučení návštěvníků veřejná! K jednomu hotelu se vyjádřilo hned několik hostů a další stovky, než aby si kupovali drahé recenze a doporučení od Mariána, četli na internetu skutečné zážitky předešlých hostů. A co hůř, recenze byly objektivní!
To Mariána štvalo ze všeho nejvíc. Nemalá část z jeho příjmů totiž spočívala v úplatcích od hoteliérů. S tím byl teď konec. Marián a jeho kolegové, kteří prošli zkouškami a získali koncesi, budou protestovat! Magistrát, vláda i prezident přece nemůžou přehlížet tu drzost internetu! Podle platných zákonů je na hodnocení hotelů třeba koncese a zkoušky!
“Jak si mohou lidi dovolit hodnotit hotely jen na základě vlastní zkušenosti?” vykřikoval jeden.
“To by za chvíli mohl vozit lidí každý, kdo má auto a řidičák!” přidal se druhý.
“Nebo u sebe ubytovat hosty, když mám v bytě volný pokoj!” ozval se třetí.
Ještě chvíli křičeli, ale když o jejich služby dlouho neprojevil nikdo zájem, museli si najít jinou práci.
A protože všichni měli řidičák i auto, začali vozit lidi.
Jindřich Husička
Musíme začít znovu žít a to hned!
Nemůžeme odkládat vlastní život na neurčito. Ten čas nám nikdo nevrátí. Žádnými penězi nám nikdo nemůže vykompenzovat týdny nebo měsíce nekvalitního života. Musíme znovu začít žít
Jindřich Husička
Naše zdraví patří nám, ne státu
Jsem strašpytel. Viru se bojím. Opravdu se ho bojím a dělám všechno proto, abych jím nenakazil sebe nebo svou rodinu. A díky tomu mi došlo, jak nesmyslné snahy všech vlád světa jsou.
Jindřich Husička
Hlavu vzhůru
Občas zaslechnu přirovnání současného stavu s válkou. Ne, ne, ne! Tohle se s válkou vůbec nedá srovnat, proboha
Jindřich Husička
Svět musí zůstat stejný. Pozor na změny!
Mám strach. V první řadě o zdraví, méně pak o ekonomiku, ale o to více o naše svobody. Žijeme v době bezprecedentních zákazů a omezení. Teď dávají smysl a přijímám je bez výhrad. Co když se ale tento stav politikům zalíbí?
Jindřich Husička
Vyloučit Klause? Geniální tah!
Nad sporem Klaus versus Fiala si lámu hlavu už docela dlouho. Je to střet odlišných světů. Pro českého voliče je těžko pochopitelné, že se jedná o rivaly z jedné a té samé strany.
Jindřich Husička
Facebook je jako hospoda
Miluju internetové diskuse. Zvláště ty na Facebooku. Mám pocit, že zatímco dpověď pod článkem na zpravodajském serveru si promyslíme a před odesláním zkontrolujeme, je Facebook obdobou hospodské rozpravy po pár pivech.
Jindřich Husička
Bílí muži neumějí skákat a chlapi stojí za prd
Chlapi jsou k ničemu. Ubezpečuje mě o tom několikrát denně můj syn, kterému je sotva pár dnů. A přesto už stačil pochopit, co feministkám a bojovníkům za rovnost pohlaví uniká desítky let.
Jindřich Husička
Očima taxikáře: Další policejní kontrola
Jak probíhá policejní kontrola vozidla taxislužby? A co když se do rozhovoru s policistou připlete opilá zákaznice?
Jindřich Husička
Deník nekuřáka IV - Vyléčen?
Dlouho jsem o nekouření nepsal, protože, abych pravdu řekl, nebylo o čem psát. Život bez cigarety se pro mě zkrátka stal samozřejmostí.
Jindřich Husička
Když nemá dělník pušku, dělá si stát, co chce. Třeba v Katalánsku
Lidi by měli mít zbraně především proto, aby se mohli bránit a ubránit zvůli státu. S Katalánci nesouhlasím a rozhodně by mě těžko někdo mohl podezřívat z jejich podpory. Ale přesto - tohle si žádná vláda nesmí dovolit.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka III - Jsem mimoň
Je to neuvěřitelných dvacet pět dnů, co jsem se rozhodl přestat kouřit a patnáct dnů od chvíle, kdy jsem v ruce naposledy držel zapálenou cigaretu. A přátelé - já to zvládám!
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka II
Když člověk přestává kouřit (já to zkouším prvně) a zároveň o tom píše blog, setrvává obava, že příští díl už nenapíše. Zatím se držím. Tady jsou mé poznatky z dalších dnů bez tabáku.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka
Po třinácti letech jsem se rozhodl típnout poslední cigaretu. A tady je můj příběh začínajícího nekuřáka.
Jindřich Husička
Dohoda dvou lidí, noční můra úředníkova
Tak se nám zase pokouší zaplevelit Zákoník práce. V době, kdy nemáme právo rozhodovat, zda v našem bytě chceme, nebo nechceme psa, přichází stát s další dávkou pravidel.
Jindřich Husička
Běhejte si ve Stromovce, nebo budu jezdit po chodníku
Čas od času napadne nějakou zájmovou skupinu ukázat svou sílu a dočasně obsadit cizí území. Chci rovnoprávnost, jdu do toho taky.
Jindřich Husička
Umělec ničí bunkr, podnikatel bulshituje a máma není máma
Je s podivem, co vše se dnes dá považovat za umělecké dílo. Ondřej Bělica, student VUT, odřízl roh stoletého bunkru, aby demonstroval... Je jedno co. Prostě ho zničil a vydává to za umění. V jakém světě to žijeme?
Jindřich Husička
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť. Stíháním Marine Le Pen a vyšetřováním Janusze Korwin-Mikkeho odhazuje evropská západní společnost závoj svobody a demokracie.
Jindřich Husička
Proč bude Zeman opět prezidentem
Je to možná k pláči, možná trochu k smíchu, ale už teď se dá prakticky s jistou předpovědět, že Miloš Zeman bude příštím prezidentem České republiky. Ale proč?
Jindřich Husička
Prozakazujme se k vyspělé společnosti
Je tomu pár měsíců, co jsme se s kamarádem zamýšleli nad tím, jak je Česko ve srovnání s okolním světem stále velmi liberální a svobodnou zemí. Vyslovili jsme přání, aby tomu tak zůstalo i nadále.
Jindřich Husička
Raději velký řetězec, než drobný živnostník
Rodinný penzion v chalupě z 18. století v podhůří Krkonoš. Zní to lákavě a skvěle, že? Ale není! A já vám řeknu proč.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1636x