Je to možná k pláči, možná trochu k smíchu, ale už teď se dá prakticky s jistou předpovědět, že Miloš Zeman bude příštím prezidentem České republiky. Ale proč?
Zemana se paradoxně často zastavájí lidé, kteří jsou jinak názorově nakloněni pravici. Nabízí se jednoduché vysvětlení. Zeman, jakožto kovaný levičák, se svými (obvykle) konzistentními názory, setrvává na pomyslné přímce politického spektra již léta na stejném bodě. Zatímco svět kolem Miloše Zemana se mění. S nadsázkou se dá říct, že se politická seskupení, strany a establishment řítí již nějakou dobu doleva takovým tempem, až nic netušícího Zemana nechali napravo od sebe.
Pravice a levice, bez ohledu na mínění některých intelektuálů a hledačů třetích cest, není jen o ekonomické stránce věci. Na každou část politického spektra lze pohlížet i z neokomického pohledu. A pravice, tedy ta tradiční, kromě lassez faire, vždy prosazovala tradiční hodnoty, jako je rodina, vlastenectví či soukromé vlastnictví.
V tomto ohledu cítí pravicoví voliči u Zemana podporu. Moderní levice se proti tomu snaží tyto hodnoty relativizovat, neřkuli zničit. Objevili se různí Zelení, růžoví a barevní se svým "těhotným člověkem", namísto těhotné maminky. Politici levicových stran hledají rasismus za každým slovem pracujícího bělocha, extrémisté na Západě volají po multikulturalismu, hlásají zelenou demagogii a nenávidí homogenní bílou společnost. Nenávidí tradice.
Takový Zeman není. Jistě, mám k Zemanovi milión výhrad, za některé návrhy (jmenovitě povinné volby nebo jeho sympatie k federalizaci EU) bych ho nejraději počastoval mnoha neslušnými výrazy, ale není to člověk, který by se snažil rozvrátit naši společnost tak, jak ji známe. Vzhledem k jeho (po ekonomické stránce) levičáckému smýšlení, bych jej velice nerad viděl například na pozici ministra financí (ikdyž proti současnému stavu, ehm...). Na druhou stranu, uvidím raději příštích pět let Zemana na Hradě, než Zelené (a) komunisty v parlamentu.
