Deník bruselského úředníka: Díl sedmý- Navrhuji Den bez elektřiny
Jsem hrdý na to, že se Evropská unie pravidelně podílí na celosvětovém Dni bez aut, který nás za několik dnů čeká. Představa, jak se po městě prohání kromě vládních limuzín, sanitek a vozidel policie, tisíce usměvavých cyklistů, je mi blízká. Rád se svým řidičem nechám odvézt na místo, kde vrcholí happening spokojených občanů, jimž alespoň jednou ročně umožní města využít infrastrukturu, na níž jsou jindy obtěžováni motorovou dopravou.
Proto navrhuji pořádat Den bez aut každé první pondělí v měsíci. Předložil jsem Komisi návrh, podle něhož bude účast na akci pasivně povinná. Tedy skutečný Den bez aut. Můj úřad právě pracuje na technologickém řešení, které by díky grantům a dotacím umožnilo centrálně zastavit všechna vozidla občanů a firem napříč celou Evropou.
Díky tomu bychom se dočkali skutečného Dne bez aut. A dokonce dvanáctkrát do roka! Jen si to představte, město bez splodin, bez smradu a především město bezpečnější!
V rámci této aktivity jsem se nechal inspirovat i tzv. Hodinou Země, kdy obce na hodinu vypínají veřejné osvětlení, památky se noří do tmy a uvědomělí občané doma zhasnou světla. Pěkné, velmi pěkné. Jako by si matička Země na hodinu ročně oddychla a já to na vlastní uši slyšel.
Podle studie, kterou si můj úřad nechal vypracovat, je z technologockého hlediska reálné (neříkám, že snadné a levné), aby Brusel nařídil všem svým podřízeným státům vypnout elektřinu zcela. Podle chystané direktivy se mohou občané čtyřikrát do roka těšit na Den bez elektřiny.
Příbuzný návrh je v jednání:
https://www.facebook.com/eurobyrokrat/posts/702271179798478
Dopřejeme občanům Evropské unie oddat se čtyřikrát do roka klidu a pohodlí, které absence elektrické energie do jejich života přinese. Pokud bude iniciativa přijata podle našich očekávání, plánujeme zavést Den bez elektřiny každou neděli.
Rodiny budou mít na sebe více času a bez zbytečných elektronických zařízení si užijí mnohem intenzívněji vzájemnou blízkost a radost z návratu k přírodě. A to vše díky Evropské unii.
Regere Dividitur
Profil bruselského úředníka a další články na Facebooku.
Jmenuji se Regere Dividitur. Pracuji v Bruselu již dvě desetiletí. Do svého úřadu jsem nastoupil rovnou ze stáže pro jednu z institucí Evropského společenství. Již na gymnáziu jsem pochopil, že základem fungování lidské společnosti je solidarita, spolupráce a spravedlivé rozdělení veřejného bohatství. Teprve na vysoké škole mi došlo, že zmíněné je možno praktikovat jen v sounáležitosti s pravidly udržitelného rozvoje a že je nutné pomoci přírodě v boji s bezohlednými lidmi.
Ve svém úřadě bojuji za vaše blaho. Nejsem sice nikým volen, ale má to svůj účel. My v Bruselu zastáváme názor, že volený politik svá rozhodnutí vždy podřídí krátkodobým zájmům svých voličů. My ne. My se zodpovídáme jen svému svědomí, integraci a silné Evropě a tu můžeme vybudovat jen, když budou naše pozice v úřadě silné, pevné a neotřesitelné. Máme společný zájem. Blaho evropské společnosti. Nevadí nám, že některým našim krokům občané EU nerozumí. I oni totiž jednou pochopí, že nám šlo vždy jen a jen o štěstí jednotné Evropy.
Jindřich Husička
Musíme začít znovu žít a to hned!
Nemůžeme odkládat vlastní život na neurčito. Ten čas nám nikdo nevrátí. Žádnými penězi nám nikdo nemůže vykompenzovat týdny nebo měsíce nekvalitního života. Musíme znovu začít žít
Jindřich Husička
Naše zdraví patří nám, ne státu
Jsem strašpytel. Viru se bojím. Opravdu se ho bojím a dělám všechno proto, abych jím nenakazil sebe nebo svou rodinu. A díky tomu mi došlo, jak nesmyslné snahy všech vlád světa jsou.
Jindřich Husička
Hlavu vzhůru
Občas zaslechnu přirovnání současného stavu s válkou. Ne, ne, ne! Tohle se s válkou vůbec nedá srovnat, proboha
Jindřich Husička
Svět musí zůstat stejný. Pozor na změny!
Mám strach. V první řadě o zdraví, méně pak o ekonomiku, ale o to více o naše svobody. Žijeme v době bezprecedentních zákazů a omezení. Teď dávají smysl a přijímám je bez výhrad. Co když se ale tento stav politikům zalíbí?
Jindřich Husička
Vyloučit Klause? Geniální tah!
Nad sporem Klaus versus Fiala si lámu hlavu už docela dlouho. Je to střet odlišných světů. Pro českého voliče je těžko pochopitelné, že se jedná o rivaly z jedné a té samé strany.
Jindřich Husička
Facebook je jako hospoda
Miluju internetové diskuse. Zvláště ty na Facebooku. Mám pocit, že zatímco dpověď pod článkem na zpravodajském serveru si promyslíme a před odesláním zkontrolujeme, je Facebook obdobou hospodské rozpravy po pár pivech.
Jindřich Husička
Bílí muži neumějí skákat a chlapi stojí za prd
Chlapi jsou k ničemu. Ubezpečuje mě o tom několikrát denně můj syn, kterému je sotva pár dnů. A přesto už stačil pochopit, co feministkám a bojovníkům za rovnost pohlaví uniká desítky let.
Jindřich Husička
Očima taxikáře: Další policejní kontrola
Jak probíhá policejní kontrola vozidla taxislužby? A co když se do rozhovoru s policistou připlete opilá zákaznice?
Jindřich Husička
Deník nekuřáka IV - Vyléčen?
Dlouho jsem o nekouření nepsal, protože, abych pravdu řekl, nebylo o čem psát. Život bez cigarety se pro mě zkrátka stal samozřejmostí.
Jindřich Husička
Mám koncesi, tak protestuji
Marián se tím živil léta. Už jeho otec podplatil za bolševika pár lidí, aby se k řemeslu dostal. A když Marián dokončil učňák, volba byla jasná. Jenomže zlaté časy skončily. Do jejich revíru se dostala škodná. Navíc bez koncese.
Jindřich Husička
Když nemá dělník pušku, dělá si stát, co chce. Třeba v Katalánsku
Lidi by měli mít zbraně především proto, aby se mohli bránit a ubránit zvůli státu. S Katalánci nesouhlasím a rozhodně by mě těžko někdo mohl podezřívat z jejich podpory. Ale přesto - tohle si žádná vláda nesmí dovolit.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka III - Jsem mimoň
Je to neuvěřitelných dvacet pět dnů, co jsem se rozhodl přestat kouřit a patnáct dnů od chvíle, kdy jsem v ruce naposledy držel zapálenou cigaretu. A přátelé - já to zvládám!
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka II
Když člověk přestává kouřit (já to zkouším prvně) a zároveň o tom píše blog, setrvává obava, že příští díl už nenapíše. Zatím se držím. Tady jsou mé poznatky z dalších dnů bez tabáku.
Jindřich Husička
Deník začínajícího nekuřáka
Po třinácti letech jsem se rozhodl típnout poslední cigaretu. A tady je můj příběh začínajícího nekuřáka.
Jindřich Husička
Dohoda dvou lidí, noční můra úředníkova
Tak se nám zase pokouší zaplevelit Zákoník práce. V době, kdy nemáme právo rozhodovat, zda v našem bytě chceme, nebo nechceme psa, přichází stát s další dávkou pravidel.
Jindřich Husička
Běhejte si ve Stromovce, nebo budu jezdit po chodníku
Čas od času napadne nějakou zájmovou skupinu ukázat svou sílu a dočasně obsadit cizí území. Chci rovnoprávnost, jdu do toho taky.
Jindřich Husička
Umělec ničí bunkr, podnikatel bulshituje a máma není máma
Je s podivem, co vše se dnes dá považovat za umělecké dílo. Ondřej Bělica, student VUT, odřízl roh stoletého bunkru, aby demonstroval... Je jedno co. Prostě ho zničil a vydává to za umění. V jakém světě to žijeme?
Jindřich Husička
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť
Stále nám močí na hlavu a už se to ani nepokouší vydávat za déšť. Stíháním Marine Le Pen a vyšetřováním Janusze Korwin-Mikkeho odhazuje evropská západní společnost závoj svobody a demokracie.
Jindřich Husička
Proč bude Zeman opět prezidentem
Je to možná k pláči, možná trochu k smíchu, ale už teď se dá prakticky s jistou předpovědět, že Miloš Zeman bude příštím prezidentem České republiky. Ale proč?
Jindřich Husička
Prozakazujme se k vyspělé společnosti
Je tomu pár měsíců, co jsme se s kamarádem zamýšleli nad tím, jak je Česko ve srovnání s okolním světem stále velmi liberální a svobodnou zemí. Vyslovili jsme přání, aby tomu tak zůstalo i nadále.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1636x